Je první červen, mrdu čas
Hrdliččin zve ku lásce hlas
My však slyšíme jen svý chtíče
Ztopořený péro a prsty v píče
Už je to měsíc, co jsme se líbali
Teď denně šukáme v posteli potají
Anebo venku všem lidem na očích
To je teď moderní, není to žádný hřích
V Boha se nevěří, na církev kašlem
V hospodě k večeři deset piv zašlem
Co se tak seznámit zas s jinou ženštinou
Na baru ohromit svou špatnou češtinou
Je taky povolná, co se dá dělat
Péro strč do huby, začíná bělat
Já nejsem nevěrník, nebo jen trochu
Strč mi ho hlouběji, neboj se hochu
Roztrhnu kalhotky, abych se vešel
Do žádný pipiny, dneska bych nešel
Bude to zase nejméně na měsíc
Vždyť já jsem romantik, neboj se holka nic
Takhle si užívám s různýma buchtama
Měsíc co měsíc vyvenčím lachtana
S žádnou to nestojí za větší snažení
Necítím obdiv, ba ani souznění
Tak zase na baru leju to do hlavy
Co kdyby tentokrát? Nejste to zrovna Vy?