„Odvezu děti na víkend k babičce a půjdeme někam pařit, jako za mlada“ pronesla nečekaně manželka v pátek večer s úsměvem na rtech, ani nečekala na odpověď a zaklapla dveře. Tak to bylo rychlý, nejspíš mi přichystala nějaké překvapení k nedávným narozeninám, které jsme letos ani moc neoslavili. O.K., napustím si vanu a třeba se stihnu ještě trochu prospat než vyrazíme, dřív jak za 2h tady stejně nebude. Koupel se solí byla super, ale na postel jsem si neměl ani sedat, ještě si pamatuji, jak zapínám TV a zmizel mi svět ve vteřině.
Za pár minut otevřu oči a nějak vůbec nechápu, co se stalo? Všude je naprostá tma a hrobové ticho, hmatám pod peřinou a dokonce i v posteli jsem sám. Sáhnu po mobilu, a co nevidím! Čas 02:02, no, to jsem pěkně zazdil „akční večer”, to bude zase mazec, vyslechnout si, jaký jsem “lenochod”. Zaostřím vice na display a tam hromada nepřečtených zpráv. A sakra, už to začíná J, skoro se bojím to přečíst, ale zvědavost mi nedá. Cituji: [20:05 za chvíli jsem doma, převlíknu se a jedem, doufám, že jsi ready]
[20:20 lásko, snažím se tě vzbudit, ale chrápeš jak medvěd, jedu za kamarádkou do centra, pokud přerušíš zimní spánek, dojed za námi]
[22:30 psala mi sousedka, že se nám do domu zatoulal nějaký raněný medvěd a asi dost trpí, zda ho nemají nechat utratit]
[23:30 předpokládám, že nedorazíš, ale neboj, vysvětlila jsem sousedce situaci a nikdo tě ještě utrácet nebude]
[00:30 nějak jsme nestihli poslední metro, dorazím taxíkem a neboj, neutrácím! Mam tvoji kreditku]
[01:30 už nás vyhazují z baru, pojedu domu, doufám, že ti pořádné stojí, mám strašnou chuť na sex].
Jo, chuť na sex a píše o tom? To musí být hodně v náladě, což znamená v překladu jediné – zítra spím a ty se o mne staráš, děláš oběd a na večeři někam půjdeme no co, hlavně že má dobrou náladu.
Jak si v hlavě přemítám situaci, slyším ze zdola cinkat klíče, pár tupých nárazů, nejspíš i drsnější zakopnutí a chichotavý smích. Dole zaklaply dveře od koupelny, nejspíš provádí základní detoxikaci J, je mi naprosto jasné, že dnes nic nebude a v klídku usínám dál i se stojícím klackem. Najednou mne ze spaní probere faktor “kradené deky”, říkám “někdo mi krade peřinu, to se budu muset přitulit”, odpověď kupodivu byla souhlasné mručení “mmm hmmm”.
Po hlubokém spánku jsem byl extra nabitý energií a chuť na sex byla neudržitelná. Ležela tradičně v poloze lžíce a zjevně taky nespala a čekala, co bude. Ucítil jsem její oblíbený šampon, hluboce přivoněl a odkryl jí vlasy ze šíje a jemným kousáním s horkými výdechy na krk začal žhavit tak, jak to má ráda. Rukama jsem jí objal z obou stran a začal masírovat stále pevné, luxusní dvojky, s občasným přejetím nebo zmáčknutím bradavek, které byly nebývale naběhnuté. Dostal jsem obrovskou chuť je vzít do pusy, ale byla rychlejší a vyšpulila na mně zadeček s naprosto přesně nasměrovanou buchtičkou a zase jen dlouhé, roztoužené “mmmmmm”. Vrchní rukou jsem sjel pomalu přes bříško a bok na zadek, který se mi zdál mnohem pevnější, tak jsem jí to hned pochválil, že cvičení a brusle se na ní dost dobře podepisuje, zase jen šibalsky zamumlala “mmmm hmmmm”. Po důkladném promačkání zadečku, teď už oběma rukama, začal jsem hlavou sjíždět po zádech s vlhkým jazykem, tak abych se dostal až na buchtičku a začal jí vychutnávat. U cíle jsem zjistil, že předehra se dnes konat asi nebude.
Byla tak vlhká, že jí šťávička tekla po stehnech z obou stran. Hmm, má nový sestřih, za celý týden jsem ho ani neviděl, pomyslel jsem, ale než jsem se dostal k něčemu dalšímu, zaprosila s velkým důrazem do polštáře “už mi ho tam narvi, prosím, to se nedá vydržet!!!” Ani nemusela moc prosit, umocnil jsem úchop jejího zadečku a začal přirážet. Na každý IN/OUT vydávala zvuky jak v době když jsme ještě neměli děti – no jo, vždyť je dnes nemáme doma, to je nezvyk.
Najednou úplně přestala a sedla si na postel, říkám si, že musí na WC, ale otočila se na mne a s naprostou jistotou přikázala “lehni” a doslova naskočila do sedla, takovou jízdu jsem s ní snad ještě nezažil, vášeň v každém pohybu, buchtičkou dělala silné stahy, které trénuje jen občas a to ještě ve chvíli kdy chce, abych se udělal. Trochu mi to vrtalo hlavou, ale fyzično bylo tak silné, že jsem vůbec nepřemýšlel. Najednou PLESK, ubalila mi nečekanou facku, určitě ještě silnější než jsem si kdy přál ve svých snech, ale nikdy nedostal ani poloviční. A zase PLESK! Líbí se ti to, jó? Ptá se takovým divným, chraptivým hlasem. Líbí, moc, má paní, líbí, odpovídám. Tak se do mě vystříkej! Tohle jsem moc nepobral, protože rychlovku jsme neměli minimálně 10 let a tyhle příkazy mi dává vždy až na konci, kdy chce, abych už se vážně udělal?!? PLESK, PLESK, z obou stran takový šlupky, až se mi rozplynuly všechny myšlenky v hlavě. V naprosté tmě jsem vnímal jen úžas, její křivky a blížící se orgasmus. Byla taky s ním na krajíčku, několik hlubokých přírazů a vystříkal jsem jí silou jak hydrant sražený kamiónem, dalších pár dosedů a ozvalo se i její ÁááááCH a zaťala do mne svoje nehty, ale ne tak jak to znám na hrudi, spíš jako Wolverine, který mne chtěl rozpárat od krku až k podbřišku. Padla hlavou na mne a začala tuhnout. WTF? Tohle, nepoznávám, bezprostředně “po” nikdy neusne, natož přímo na mne???
I tyhle myšlenkové pochody odletěly ve vteřině, když dole bouchly nějaké dveře. Klacek, který mi pořád stál, snad ve vteřině začal klesat. Že by nezavřela? Máme tu zloděje? Mám ji ze sebe shodit a lovit zbraň v batohu nebo raději volat policii? Kroky po schodech nahoru se rychle blížily spolu s přerušovaným světlem. Než jsem se vzpamatoval, stála ve dveřích moje nahá manželka s ručníkem na umyté hlavě, lahví vínka v jedné ruce a plápolající svíčkou v té druhé. Sakra PROČ to není raději ten zloděj, ten by se dal alespoň vyřešit. Následovalo asi třívteřinové ticho, které trvalo nesnesitelnou věčnost. Co se vlastně stalo? Myšlenka střídala myšlenku. Jak ji to jen vysvětlím? Že jsem si ji spletl, je sice pravda, ale zároveň dost slabá výmluva, určitě začne se scénami o rozvodu… jo, tohle je megaprůser!
Naprostý opak mi vyrazil dech “přece jsem ti už několikrát říkala, že nemáš vybalovat dárky dřív, než je dostaneš, ale jsem moc ráda, že se ti moje narozeninové překvapení tak moc líbí. Z toho svetru na vánoce si moc nadšený nebyl“, dodala s úsměvem.
Totálně opadl všechen stres a začal se opět vlévat život do žil. Doslova. Ztvrdnul mi tak jak už si to snad ani nepamatuju 😉 “NE, NE, milej zlatej” pronesla, když viděla, jak mi zase stojí,“ ty se teď budeš muset chvíli koukat, abys mi pak vynahradil mojí nepřítomnost“. Sotva dořekla větu, přisála rty na krásnou neznámou. Teprve teď, za svitu svíčky jsem si ji mohl pořádně pohlédnout a dozvědět se s kým jsem si to vlastně užíval těch úžasných 5 minut. Vida, kamarádka Jana, dlouho jsem ji neviděl a nutno uznat, že bez šatů vypadala o dost lépe, než si ji pamatuju z předchozích návštěv u nás.