Sedíme naproti sobě v podzemní části jednoho z barů na Andělu. Oba už v sobě máme pár panáků, takže se konečně uvolňuju a zbytky mojí ostýchavosti mizí. Nevím, proč to tak mám, ale ačkoli se nepokládám za výrazně stydlivou osobu a bez problémů se dávám do řeči i s cizími lidmi, tak když mě někdo přitahuje, chovám se někdy docela plaše… a ty mě přitahuješ moc. Možná se bojím, že když ti pohlédnu zpříma do očí, hned poznáš, jak po tobě toužím, nebo že mi snad samy od sebe sjedou kalhotky a já si to s tebou budu chtít rozdat klidně i v práci na chodbě nebo kdekoli jinde, kde tě zrovna potkám. Zvlášť teď, když vím, jak vypadá tvoje nahé tělo, jak krásně chutnáš a voníš (nejen) tam dole, a jaká vášeň se skrývá za tvým nepřístupným, lehce zamračeným výrazem, který máš, kdykoli se naše pohledy v kanceláři náhodou střetnou…
Teď ovšem nejsme v práci, ale tady a oba moc dobře víme proč. Tenhle podnik jsem samozřejmě taky nevybrala náhodou, je jen jednu ulici od bytu kamarádky Edit, která na týden odjela za příbuznými do Maďarska a nechala mi klíče, abych jí přišla zalít kytky. A má to ještě jeden důvod….vzpomínku na kolegyni Petru, kterou jsem předminulé léto právě v tomhle baru vášnivě líbala, probírala se jejími dlouhými plavými vlasy a osahávala její nádherná prsa tak dlouho, dokud mě nevzala k sobě na Střížkov, kde jsme se milovaly až do svítání, než dorazil její přítel z noční… Tohle všechno se hodí k mému dnešnímu plánu…tenhle večer bude v mé režii, i když ty to ještě netušíš. Dneska si s tebou pohraju a pak tě použiju ke svému ukojení, ať už se ti to bude líbit nebo ne.
Zatím jsme ale pořád v baru a po dalším panáku kvalitního kubánského rumu a rozhovoru o ničem se osměluji a začnu tě pod stolem hladit po stehně. Naštěstí je úzký, takže není problém dosáhnout, kam chci… přesouvám ruku až do tvého rozkroku a začnu ti ho jemně masírovat. Péro ti zjevně trochu stálo ještě před tím, než jsem se tě dotkla, ale po chvilce dráždění ti musí být v kalhotách už opravdu těsno. Vstávám a sedám si vedle tebe. Protože se stůl nachází v rohu malé, úplně prázdné, a ještě ke všemu potemnělé místnosti, odvažuji se ti rozepnout poklopec a zajet rukou pod trenky. Překvapuje mě, že se nijak nebráníš, čekala jsem odmítavější reakci. Natočím se tělem tak, abych zakryla výhled komukoli, kdo by případně vstoupil do dveří, a vysvobozuji tvoje tvrdé péro z kalhot. Když se k tobě ale začnu sklánět, dojde ti, co mám v úmyslu, a snažíš se mě odstrčit. Já se ale tak snadno nevzdávám, takže využiju momentu překvapení, chtivě se olíznu a o vteřinu později už ho mám celého v krku…zasténáš a zašeptáš: „Ty jsi snad zešílela“ Asi jsme se zbláznili oba, protože mě najednou chytáš za culíky a v rychlém tempu mi přirážíš až do krku. Nejspíš jsi byl brutálně nadržený, protože za chvíli ti v něm zacuká a už mi plníš pusu svým horkým semenem. Teda, to je ale dávka…málem se zakuckám, ale nakonec to zvládnu. Zase si spořádaně sedám vedle tebe a tvářím se jakoby nic, takže když za chvíli přichází servírka pro další objednávku, asi na nás neshledává nic podezřelého…chvíli si ještě povídáme a lehce se osaháváme vestále prázdné místnosti, ale pak zavelím k odchodu, protože nechci, abys u Edit místo dalších hrátek usnul.
Toho se ale dneska asi bát nemusím, protože sotva se za námi zavřou dveře bytu, přimáčkneš mě ke zdi, chytneš za zadek a lehce mě koušeš na krku. Tělo reaguje bezchybně, moje už předtím vlhké kalhotky by se teď daly ždímat…bylo by tak příjemné nechat se ojet klidně na lavici v předsíni, ale chci se držet plánu, takže se od tebe odtrhnu, chytnu tě za ruku a vedu do ložnice. Prosím tě, ať se svlékneš úplně do naha a položíš se na záda… vrhneš po mně tázavý pohled, ale poslechneš. Spokojeně se usměju a vytáhnu z kabelky čtyři kožená pouta. Potom ti postupně ruce i nohy připoutávám k posteli; dost pevně na to, aby ses nemohl vysmeknout, ale zas ne tak, aby ti na kůži zůstaly stopy…pokud se ovšem nebudeš moc bránit. Přemýšlím, jestli ti mám zavázat oči, ale po krátké úvaze to zavrhuju, chci aspoň občas vidět, jak se budeš tvářit, až si s tebou budu hrát. Chvíli tě zálibně pozoruju a pak si nazouvám svoje postelové botky, svlékám si šaty a lehám si vedle tebe. Stále ale nejsem úplně nahá, mám na sobě černé punčochy s podvazkovým pásem a kalhotky s průstřihem v rozkroku. Začínám tě hladit a líbat po celém těle, ale tvému klínu se zatím vyhýbám.
Líbám tě na krku, lehce koušu do rtů, saju bradavky, jazykem přejíždím po vnitřní straně stehen, zkrátka dráždím tě všude možně, ale tvoje vyzývavě trčící péro okázale ignoruju. Přidřepnu si nad tvoji tvář a prosím tě, abys mi to dělal pusou, i když je to vlastně spíš rozkaz, taky bych tě mohla nechat spoutaného a někam odejít. Jako by ses toho opravdu obával, lížeš mě poctivě jako nikdy předtím, střídavě mi saješ (a pak i lehce okusuješ) poštěváček a zajíždíš jazykem do kundičky…mám strašnou chuť se ti udělat do pusy, abys musel slízat všechny moje šťávy, ale nakonec změním názor, byla by škoda nevyužít tvého ptáka, když pořád tak pěkně stojí! Pomalu na něj nasedám, ale ty mi vyrážíš vstříc prudkým pohybem pánve. Tohle jsme si ale nedomluvili! Přestanu se pohybovat a pořádně tě podpatky bodnu do boků jako neposlušného koně, abych tě trochu umravnila…uklidňuješ se, takže začnu pomalu přirážet, ale spíš se jen lehce v mírném předklonu pohupuju tak, aby se můj poštěvák třel o tvůj podbřišek. Je vidět, že kdybys mohl, sevřel bys mě pořádně v pase a vrazil mi ho tam až po kořen, ale teď musíš poslouchat. Moje vzrušení narůstá, ale protože se bojím, aby ses nevystříkal, přestanu se úplně hýbat a dodělám se rukou…stačí jen párkrát lehce zakroužit prsty a svíjím se v slastné křeči…vyčerpaně na tebe klesám achvíli jen odpočívám. Pak pomalu vstávám, provokativně se ti podívám do očí a oznamují ti: „Super, tak to je pro dnešní večer všechno…teď si jdu dát cígo, pak tě odvážu a potom musíme jít domů, už nemám čas.“ Sleduju, jak tvoje oči, zastřené chtíčem, trochu potemní, ale to už neřeším a odcházím do kuchyně…s tou cigaretou jsem ti to udělala naschvál, kouřím tak pár do měsíce na akci, ale vím, jak bytostně to nesnášíš.
Zrovna dokuřuju, když za sebou uslyším tvoje kroky. Aniž bych se otočila, típnu cigaretu a jízlivě poznamenám: „Tak ty ses odvázal? Tohle ti ale nikdo nedovolil, takhle tě ne…“ Větu už nestihnu dokončit, protože mě jednou ranou srazíš na desku masivního stolu, před kterým stojím. Uhodím se do hlavy, až se mi zatmí před očima, takže další věc, kterou jsem schopná vnímat, jsou mé ruce, bolestivě zkroucené za zády, a tvůj pták, deroucí se do mé kundičky. Bez okolků mě začneš tvrdě šukat, až se mi dělají hvězdičky před očima, pak mě chytíš za krk, že nemůžu skoro dýchat, a narážíš si mě na svoje péro tak, jako bych byla jen nějaká tvoje hračka, a ještě mi u toho nadáváš do děvek. Hlavou mi probleskne, že tohle by se mi asi fakt líbit nemělo, ale to, jak se mi poštěvák v tempu tvých divokých přírazů tře o hranu stolu, mě šíleně vzrušuje, a stejně tak mě vzrušuje i to, že se nemůžu nijak bránit, že si se mnou můžeš dělat, co chceš… Spolu s nedostatkem vzduchu na mě tohle všechno působí tak, že dosáhnu orgasmu ještě dřív, než ty…nevím, jestli je to tím přidušením, ale na chvíli o sobě vůbec nevím, vnímám jen vlny nekončící extáze. Když se konečně trochu vrátím na zem, zjišťuju, že už jsi taky dosáhl vrcholu, protože cítím, jak že mně pomalu vytéká tvoje semeno…sesunu se na podlahu a zatímco pořád nejsem schopná jediného slova nebo pohybu, ty kolem mě, už oblečený, procházíš, mizíš v chodbě a pak už slyším jen klapnutí dveří. Vypadá to, že můj dnešní plán tak úplně nevyšel…